|
Život spisovatele W.E.Johnse je u nás téměř neznámý. Je to dost nespravedlivé vůči autorovi, jehož hrdina Biggles se v naší zemi čtenářsky proslavil již ve dvou vlnách. Koncem let třicátých a pak v současnosti. Je to i podivné, protože v Anglii, Holandsku a jiných západních zemích vznikly kluby fanoušků zabývajících se Bigglesem a ovšem i jeho tvůrcem.
W.E.Johns se narodil 5.února 1893 v Herefordu v Anglii. Po absolvování gymnasia se zabýval zěměměřičstvím a po večerech studoval umění a hudbu. Měl ovšem i jiný zájem a tím byla armáda a létání. Když vypukla první světová válka, dostal se s britskou armádou do Turecka. Účastnil se zákopových bojů v Galipoli a později sloužil u dělostřelectva na soluňské frontě v Řecku. Britský voják Johns se tehdy spíše staral o horská děla a o soumary, než o stíhací letadla. Vedle válečných zkušeností tam získal i malárii. Došlo k tomu v době, kdy požádal o přeložení ke Královskému letectvu (Royal Flying Corps). Po návratu do Anglie se jeho sen splnil a Johns byl přeložen k letectvu. Prošel výcvikem a v září 1917 se stal poručíkem RFC. Osvědčil vynikající nadání pro létání a stal se proto leteckým instruktorem a dlouho trvalo, než se dostal na frontu. Došlo k tomu až začátkem června roku 1918, kdy byl převelen k 55.letce, která měla základnu v severní Francii. Létal s dvousedadlovým letounem DH4. Šlo o letadla podle vybavení buď zajišťující fotografování pozic, nebo bombardovací, která byla schopná proniknout poměrně daleko do nepřátelského týlu. Při náletu daleko za frontou byl jeho letoun poškozen protileteckou palbou a donucen opustit formaci. Osamělý stroj byl pak napaden osmi nepřátelskými letouny. Při kulometné přestřelce byl zabit Johnsův střelec poručík Amey a letadlo se zřítilo z výšky téměř šesti tisíc metrů. Pilot W.E.Johns se zázračně zachránil. Stalo se to v září 1918. Johns byl zajat a obviněn německým důstojníkem, který si spletl Johnsovo letadlo s jiným a obvinil pilota z toho, že shodil bombu na německou školu. Vojenský soud odsoudil Johnse k smrti zastřelením. Později byl rozsudek revokován a změněn. Zajatec se dvakrát pokusil o útěk a při jednom z pokusů byl celý týden na svobodě. V obou případech byl však znovu dopaden a tak zbývající dny války strávil v zajateckém táboře. Po skončení války se Johns vrátil do Anglii.
Rok po demobilizaci nebyl nikde zaměstnán, ale pak se vrátil k letectvu. Tentokrát už k nově vytvořeným Královským vzdušným silám (Royal Air Force). Byl povýšen na nadporučíka a až do roku 1927 pracoval v oddělení pro nábor nových vojáků. Tehdy se seznámil s T.E.Lawrencem, archeologem, důstojníkem a spisovatelem, který v Británii proslul jako "Lawrence z Arábie". Tento muž byl jedním z posledních velkých hrdinů Britského impéria. Objevila se dokonce teorie, že právě on byl autorovi vzorem pro postavu Bigglese.
V roce 1927 se Johns rozloučil s RAF a věnoval se umění. Kreslil a maloval, přičemž hlavním námětem jeho prací bylo letectví. Některé z jeho obrazů byly otištěny v různých časopisech. Pak vznikl měsíčník zabývající se letectvím, Popular Flying. Autor dostal nabídku na redaktorské místo a přijal ji. Už v prvním čísle časopisu v dubnu 1932, vyšla povídka W.E.Johnse "Bílý Fokker". Pilot Jakub Bigglesworth byl na světě.
Další povídky o Bigglesovi následovaly rychle za sebou a již koncem roku 1932 vydalo nakladatelství J.Hamilton knihu "The Camels are coming" - Velbloudi přicházejí. Přičemž velbloudi byla britská stíhací letadla Soptwich Camel. Kniha měla velký úspěch. Jedno z pozdějších vydání dostalo i nový název: "Biggles Pioneer Air Fighter". S tímto titulem vydalo knihu nakladatelství THAMES v roce 1954. Mezitím ovšem Johns pokračoval v psaní příběhů o Bigglesovi a nejenom o něm. Do roku 1939 byl i stále redaktorem Popular Flying. V těchto letech se také sám "povýšil" na kapitána, snad i proto, že kapitán Johns znělo lépe než nadporučík. Kapitán Johns se potom proslavil ve světě. S vyššími kruhy si Johns občas nerozuměl. Vydal několik článků, ve kterých obvinil britskou vládu, že nevěnuje dostatečnou pozornost modernizaci armády a vzláště letectva. Uvědomoval si hrozbu války a správně předpokládal, že letectvo v ní sehraje velmi důležitou roli.
Dne 3.9.1939 vyhlásila Velká Británie válku Německu a Johns se pokusil o návrat k RAF. Nesplňoval však věkový limit a kromě toho pro něj připravili lepší uplatnění. Ministerstvo letectví jej požádalo, aby se ujal výcviku nových pilotů. Vychovával je po celou dobu války. Přispěl však i jinak. Na žádost vlády napsal sérii příběhů, které měly vzbudit zájem dívek o WAAF, o ženské pomocné letecké sbory. Vznikla řada "Worrals" o hrdince Joan Worralsonové, velitelce praporu. Úspěch byl pozoruhodný a Johns dostal nový úkol. Psát příběhy lákající do armády chlapce. Tak vznikla série "Gimlet King" o oddílu vojenských specialistů.
Po skončení druhé světové války došlo přímo k výbuchu zájmu o knihy s Bigglesem, nejen v Evropě, ale po celém světě. Například ve Francii patřily Johnsovy knihy v šedesátých letech na čtvrté místo žebříčku nejprodávanějších titulů. Knih s Bigglesem si všimla i UNESCO, kde se ve statistické ročence 1964 uvádí, že Biggles se stal nejoblíbenějším hrdinou mládeže na celém světě.
V druhé polovině šedesátých let nastaly nečekané potíže. Vynořila se skupina pedagogů, kteří prosazovali myšlenku, že morálka a hodnoty, které platily v Británii již nejsou udržitelné. Sítem jejich "moderních hodnot" neprošla řada autorů, mezi nimi i Johns. Byl obviněn, že jeho díla špatně působí na děti a mládež a jsou nepřátelská k cizincům a k jiným rasám.
W.E.Johns zemřel 21.června 1968 a je smutné, že ani jeho úmrtí nezastavilo útoky proti jeho dílu. Spíše naopak, v tom období útoky vrcholily. Následkem tlaku novinových a časopiseckých článků silně poklesl zájem o Bigglese. Je zajímavé, že se to dotklo pouze Anglie. Všude jinde se popularita Bigglese udržela a udržuje na velmi vysoké úrovni.
Dílo W.E.Johnse není jen Biggles a další příběhy z leteckého prostředí. Autor napsal i řadu science fiction, sérii thrillerů, dětské knihy a také řadu titulů příslušejících do literatury faktu.
|
